I. Thajsko - Můj první, nesmělý pokus o digitální nomádství

Kdybych měla čekat, až mě má milovaná Rooya pustí na cesty, nejela bych nikdy nikam :D Na jaře a na podzim akce, každé dva měsíce časopis a do toho mzdy, DPH a spoustu dalších, neposunutelných povinností. Stále se něco děje a je to tak proto, že to prostě máme takhle rádi. A tak vznikl nápad připojit se ve svých téměř 50 letech k digitálním nomádům tj lidem, kteří pracují z cest.  

Ráda bych se v několika článcích podělila o své zkušenosti a samozřejmě se pokusím vyhledat tu i tvoření. 

Úplně první přípravou je mít skvělý, naprosto spolehlivý, důvěryhodný a loajální tým. U nás je navíc ještě veselý a přející a to je teda bonus k nezaplacení. Jste úžasné, moje ženy! 

Termín a letenky

Když jsme s partnerem vloni v březnu vymysleli cestu do Thajska, měla tvar velkého keramického prasátka. Jeho plnění padesátikorunami se mi snažila ulehčit kamarádka Ivona, když mi párkrát přinesla několik set až tisíc v žádaných mincích. ”Juj, tak rychle snad ani spořit nechci!” na to já. A ona šibalsky:”Teda to mám dát kamarádovi?" Neeee, a s lehce bolestným pocitem jsem cinkala do prasátka. Několikrát vypadalo plné, nicméně po protřepání ještě vždycky dost papalo. V prosinci jsme ho vysypali do mincového bankomatu ČSOB na Černém mostě, skvělý pilotní projekt. Najdete ho přímo v obchodním centru a výhodou je, že na rozdíl od vkladu většího počtu mincí na pokladně je to tu bez poplatku. 

Takže nejdřív termín. V Thajsku je hlavní sezóna od prosince do března. Kvůli dlouhému letu a časovému posunu je dobré letět min. na 12 dní. Vánoce: “Mamíí, to budou Tobíkovi první, to by nešlo.”, v lednu nemůže můj partner a v březnu je Tvořivá Olomouc a Dubeč. Tedy jedině únor. To jde sice do tisku časopis Korálki, ale korektury si přece klidně vezmu s sebou. “Můžu od 11., devátého i desátého pracuji do šesti.” “Dobře, letíme tedy 11/2 v 0:35!” neztrácí drahocenné minuty můj partner a kupuje letenku. Celých šest a půl hodiny mezi prací a odletem, velmi velkorysé (láskyplnná ironie). Poslední týden před odletem jsem takto překračovala hranici své komfortní zóny téměř neustále. Nicméně s vidinou moře, tepla a skvělých dobrot dost ochotně. Vybralo si to svou daň, zůstala doma čtečka nabitá novými knihami a průvodce. Ale nic až zas tak podstatného.


Letenky. Naší podmínkou byla rozumná cena a krátké časy (2-4 hod) v přestupních bodech. Kupovali jsme je poměrně pozdě, až v polovině ledna. Na vyhledávání i nákup jsme použili Skyscanner.cz. Dřívějším nákupem a tolerancí delších čekání se dá hodně uspořit. My za každou (zpáteční) dali necelých 15 tisíc. Na nejdelší část cesty (Moskva-Bangkok, 10 hodin letu) jsme si přes on-line check in (přijde e-mailem 24 hodin před odletem) vybrali podle nákresu sedadla 60A a 60B, jsou totiž jen dvě vedle sebe a máte tím víc místa na nohy, volnosti i soukromí. V každém letadle je to jiné, my letěli Boeingem 747, ale vyplatí se to. Právě při on-line check-in je většinou ještě více na výběr než pak přímo na letišti. Na doporučení jsme užili rozpustný Aspirin a kompresní punčochy jako prevenci trombózy. Moc se nám osvědčilo letět s Aeroflotem. Jednak při potížích s on-line check-in velmi dobře poradil a prakticky pomohl anglicky hovořící operátor na call centru. Vůbec se nebojte tam zavolat. Druhak se o nás na palubě letadel velmi dobře starali - letušky byly k dispozici stále, ne jen při podávání jídel, takže jsme si kdykoliv mohli dát vodu nebo kávu. 

Lokalita a ubytování

Je dobré nejdřív si ujasnit, co od pobytu očekáváte. A u Thajska dvojnásob, můžete být hodně zklamaní nebo nadšení, podle toho, jak si to celé naplánujete. 

My chceme mít možnost zažít thajský noční život, ale kvůli klidu bydlet spíše na malé vesnici. Chceme bydlet celou dobu na stejném místě a vyjíždět na mopedu na výlety. Chceme dobře jíst, nejlépe na ulici, chodit na masáže a mít moře do 1 km. Chceme mít k dipozici bazén (osvěžení), wifi (práce, filmy a dokumenty z Youtube před spaním), ledničku a rychlovarnou konvici (snídaně do postele). Klimatizace je kvůli klidnému spánku nutností, teplota ani v noci neklesá pod 28 st. C.

Zvolili jsme vesnici Kathu kousek od Patongu na ostrově Phuket. Jeho výhodou je nižší vlhkost (cca podobná jako v Evropě v létě) na rozdíl od jiných míst Thajska, kde je to jako v prádelně. Navíc je poměrně velký a tak se ani při třítýdenním pobytu nebudeme nudit.

V našem páru se sešly dva extrémy. Můj partner většinou při cestách využívá služeb cestovek a já nejradši bydlím přes AirB’B (ZDE se můžete registrovat a získáte slevu a já jako poděkování také). Našla jsem přes něj třeba klimatizovaný bungalov 2+kk za 9 tisic pro dva na 15 nocí! Deset minut od moře. Nakonec jsme šli do kompromisu přes Booking.com (ZDE se můžete registrovat a získáte slevu a já jako poděkování také). Hotel je na kopci mimo město, 1 km od moře, 400 m od nejblišší rušné ulice, s bazénem wi-fi a výřivkou. Stál nás 12 tisíc pro dva na 15 nocí. 

Foto: letiště Phuket

Co nezapomenout s sebou a co na sebe

Tohle je teda spíš seznam pro mne na příště, určitě tu nejsem naposledy :)

Pas platný nejméně půl roku po plánované cestě a jeho kopii (radši dvě). Při půjčování mopedu se hodí. 

Cestovní pojištění (zeptat se ve své bance, ke kartám bývá dost dobré, takže mnohdy ani není třeba další), kartičky s telefony na blokaci karet (uložit odděleně od karet).

Zjistit si, kolik platím za výběr z bankomatu. 150 Kč. Tak teda my jsme peníze neměnili, jen si je tam vybereme.

Druhý telefon na místní datovou simkartu, roaming je hodně drahý, je lepší telefonovat přes Messenger nebo Whats up. Kvalitní powerbanku.

Nožík, lžičku, kelímky, když nechcete jíst jen v restauracích.

A samozřejmě korálky, háčkování, knížku a cestovní deník s lepidlem v tyčince, když nevydržíte jen tak koukat do nebe :)

Prostěradlo na pláž, sluneční brýle, krém s faktorem 50, repelent a velmi lehké oblečení. Tyhle věci se ale dají koupit za hubičku i na místě.

Co na sebe. Letíme z evropského do asijského února. Potřebujeme být zachumlaní v Praze, ale třeba taky při přestupu v Moskvě nebo při špatně nastavené klimatizaci v letadle. Může se stát, že bude třeba přejít mrazem do autobusu. Osvědčilo se mi vrstvení. Tílko, lehká, ale dlouhá košile, svetřík a pashmina. Rifle a lehké botasky. Bundu si po zkušenosti raději dávám do příručního zavazadla. Když si totiž bundu odbavíte, musíte při přestupu snášet soucitné pohledy a poznámky letušek o venkovní teplotě. Už vím, že bundu si odbavuji jen, když je let přímý nebo je přestup už v teple Při příletu do Moskvy se posádce vůbec ty plusy a mínusy pletly: “Venkovní teplota plus dva, časový posun mínus čtyři, pardon, obráceně, plus čtyři a mínus eee.” ozvalo se v ruštině i v angličtině podobně zmateně a já si pomyslela něco o tom, že snad budíky v kokpitu zvládají líp, šmarjá. 

Foto: Jeden z výhledů z hotelové terasy. 


Komentáře


Pokud chcete přidat komentář, musíte se přihlásit.

Copyright © 2007-2024 Šárka JiřičnáNastavení soukromí